Po summitu NATO v Ankaře se česká politická scéna nesoustředila ani tak na obranné závazky, jako na osobní přetahování mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Podle médií Babiš odmítl obnovení pravidelných schůzek ústavních činitelů, dále se řešilo, kdo se komu „chlubil“ dodávkami munice, a probíral se i domnělý trapas na summitu. Turecká strana ochotně zveřejnila i to, co se podávalo k večeři – jako by šlo o hlavní diplomatický výstup.

Mechanismus byl přehledný: věcná bezpečnostní agenda se rozpustila do personálního konfliktu, ke kterému se okamžitě přihlásily jasně rozdělené tábory. Ministr Lipavský podle Forum24 glosoval premiérovo chlubení, exministr Kupka mluvil o ostudě, zatímco část opozice a komentátorů řešila spíš strategii než obsah. Každá strana našla v téže epizodě potvrzení toho, co si myslela předem – Pavel jako problém, nebo Babiš jako ten, kdo nic nevyjednal.

Co po týdnu zbylo, je znovu potvrzené rozdělení rolí a odklad pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Konkrétní obsah sporu – munice, večeře, kdo koho urazil – se rozpostoupí, samotný konflikt mezi Hradem a Strakovou akademií zůstává jako stálá kulisa.